KULTURNÍ PRŮVODCE ČASOPISU REFLE X SAMOSTATNĚ NEPRODEJNÉ 11–07 15. –2 1. BŘE ZEN 200 7 ČECHY

ODSTUP A BLÍZKOST
ČE SK É BUDĚ JO V ICE DŮM UMĚ NÍ
D O 7. 4 . 2 0 0 7

Prestižní projekt představuje špičky současné německé a současně světové fotografie. Vedle autorské a pedagogické dvojice HILLY A BERNDA BECHEROVÝCH jsou na výstavě zastoupeni jejich někdejší studenti a následovatelé Andreas Gursky, Thomas Struth, Thomas Ruff, Axel Hütte, Candida Höfer a další.

FILM

REFLEKTOR VOJTĚCHA RYNDY

2

JEDNEJ SPRÁVNĚ
T R ADIC E , KON V E N C E , STE RE OTYP Y
F O T O PA L AC E P I C T U R E S / S P I

Začíná to vzpourou proti šikanujícím spolužákům, které si Jesse a Leslie v MOSTU DO ZEMĚ TERABITHIA představí jako bitevní veverky ...

... a končí odporem proti zločinům kalibru vraždy v NIKOMU TO NEŘÍKEJ. Protože o lásku a o to správné se někdy musí běžet jako o život.

DRSŇÁK je překvapení týdne. Tenhle nenápadný, malý film „jen“ krok za krokem ukazuje, jak se může chytrý a relativně slušně vychovaný kluk stát členem gangu drogových dealerů. Patnáctiletý Michael se musí kvůli matčině nevyrovnanému milostnému životu přestěhovat z dobré berlínské čtvrti na poněkud divoké předměstí – a už se veze. Šikana ve škole, špatná parta a první krádeže jsou prvními krůčky na cestě, která nemůže skončit dobře. Drsňák rozhodně nevyniká nějakým filmařským filigránstvím: bohatě si vystačí s dokumentaristicky syrovým snímáním bezútěšných velkoměstských lokací, podle typu obsazenými herci (i když Georg Friedrich v hlavní roli zaslouží jedničku s hvězdičkou) a průhlednými symboly typu „začíná to jedním nábojem a končí vraždou“. Ale právě díky tomu může Drsňák nejlíp zapracovat tam, kde je ho nejvíc potřeba. V očích patnáctiletých Michaelů, kteří už na začátku téhle neblahé cesty jednou nohou stojí a nemají nikoho, kdo by jim vysvětlil, co je správné a co ne. K šikaně dochází i na základce uprostřed idylické novozélandské krajiny. Člověk by nečekal, že adaptace oblíbené dětské fantasy MOST DO ZEMĚ TERABITHIA bude mít nějak blízko k naturalistickému dramatu z dnešního Berlína, ale ten hlavní styčný bod je nasnadě. I tady se dospívající lidé učí, že je důležité a správné chovat se jeden k druhému slušně, a ani tady se jim to nedaří bezbolestně. To je na poměry žánru, kde vás obvykle čeká jen tupá historka o boji dobra proti zlu, nebývale použitelné poselství. Hrdiny vynikající

francouzské romantické kriminálky NIKOMU TO NEŘÍKEJ pak lze pro potřeby tohoto Reflektoru vidět jako dospěláky, kteří se slušnému chování už naučili a trvají na jeho dodržování – i když je to může stát život. Alexovi začnou chodit záhadné vzkazy, podle nichž je jeho milovaná manželka, jež před osmi lety zemřela rukou sériového vraha, stále naživu. Na pozadí Alexova frenetického pátrání začínají vyvstávat dávné činy lidí, kteří se správně rozhodně nezachovali, i těch, co se takovému jednání dokázali postavit. Milostná linie v Nikomu to neříkej může někomu připadat exaltovaná, ale to zcela odpovídá vybuzenosti linie detektivní. Podobné shody se bohužel nedaří dosáhnout v hudebně-romantické komedii HUDBU SLOŽIL, SLOVA NAPSAL. Vtipy trefující se do kýče pop-music 80. let a do vyhaslé hvězdy v podání Hugha Granta fungují výtečně, ale je jich málo – a nakonec je zcela vystrnadí povinná láska mezi nesourodou ústřední dvojicí. Když tedy milá hvězda v kýčovitém finále udělá, co musí, jedná snad správně v rámci žánru, ale v životě bývají věci složitější. Romantickým konvencím podléhá také chování postav v průměrné komedii RANDE MĚSÍCE, a dokonce i ve filmu GHOST RIDER, který patří mezi ty méně podařené komiksové adaptace. Aspoň že se tu Nicolas Cage v roli prokletého motocyklového kaskadéra bere za své milované. Ať už se tedy řídíte desaterem, Modrým životem nebo jiným kodexem „správňáctví“, premiéry týdne vás utvrdí v tom, abyste se jich drželi i nadále.

K U LT U R N Í P R Ů V O D C E Č A S O P I S U R E F L E X ČECHY

VYCHÁZÍ 15. 3. 2007

KONTAKT BARTOSEK@REFLEX.CZ (OBSAH), INZERCE@REFLEX.CZ (INZERCE) – T E L E F O N + 4 2 0 2 2 5 9 7 7 9 3 3 ( R E DA KC E ) , + 4 2 0 2 2 5 9 7 7 4 7 8 – 4 8 1 ( I N Z E R C E ) , + 4 2 0 2 2 5 9 7 7 1 2 0 – 1 ( A G E N T U R N Í I N Z E R C E ) – VEDOUCÍ REDAKTOR MATĚJ BARTOŠEK – REDAKTORKA LENKA KRBCOVÁ – PRODUKCE MARCELA LHOTSKÁ – DESIGN MAREK PISTORA – GRAFIK MILAN MIKULÁŠTÍK – KO R E K T O Ř I Z U Z A N A L A C I N O VÁ A J A R O S L AV Š A J TA R – F O T O N A O B Á L C E A X E L H Ü T T E

3

TV TIP VOJTĚCHA RYNDY

FILM

ČEKEJ DO TMY
FOTO WA R N E R B ROS.

K LA US T R OF OB I C KÝ THRI LLE R S A UDRE Y H EP B U RN

Audrey je v tomto filmu slepá a bojí se

Může se slepá ženská zavřená ve vlastním bytě ubránit útoku psychopatického vraha – pochopitelně vidícího? Ano? Ne? Čekej do tmy je plné překvapení. Natočil ho Terrence Young, který se specializoval na slušně udělanou, ale přece jenom žánrově trochu jinou zábavu v podobě raných bondovek. Ženu, co ztratila zrak teprve nedávno a ještě pořád se učí s čerstvým handicapem žít, hraje Audrey Hepburn – a rozhodně tu oproti své obvyklé poloze není za žádnou éterickou bytost; takhle rázná nebyla ani jako Líza Doolittle v My Fair Lady, a to je co říct. Alan Arkin potom našel v postavě zabijáka Roata asi nejlepší roli své kariéry, každopádně úplně jinou, než byl vykuk Yossarian v Hlavě 22, natož hluchoněmý citlivka v Srdce je osamělý lovec. Člověk by se vůbec nedivil, kdyby pod tímhle klaustrofobickým thrillerem našel podepsaného Hitchcocka s někým z jeho obvyklejšího hereckého ansámblu. Mistrovou školou jsou totiž vytapetované všechny stěny toho nešťastného bytu –

a nejvíc ze všeho kuchyně, kde dojde k jednomu z nejnapínavějších finále v historii filmu (netušili byste, jakou roli může v adrenalinovém bijáku hrát obyčejná lednička). Young od svého učitele převzal hlavně dva stavební kameny: „méně je více“ a „nevinný člověk mezi sígry“. Co se prvního týče – většina filmu se sice odehraje v jednom newyorském apartmánu, ale stejně jako u Hitchcockova Okna do dvora tu napětí stoupá nepřímo úměrně s mnohostí prostředí. A ten druhý? Chudák Susy neprovedla vůbec nic. To jen její naivní manžel protáhl celní kontrolou panenku napěchovanou heroinem, kterou mu vrazila do ruky spolucestující v letadle, a ti, ke kterým měla droga doputovat, teď věří, že ji ztopila právě Susy. Zápletka je to stejně jednoduchá jako efektivní. Takhle na papíře možná, hm, šustí papírem; ale až ji před sebou uvidíte rozehranou, budete čekat na blok reklam, abyste šli zkontrolovat řetěz na vlastních dveřích. Ještě že na ČT2 reklamy nedávají ... 18. 3. 2007 ; 1 6:30

Č T 2 Č E KE J D O T M Y

XXX XXXXXXX
JANA XXXXXXX XX XX XXXXXX

Xxxxx xxxx xxxx xxxx xxx xxx x xxx xxxx.

[INZERCE

HUDBA

M O R AV S K Ý T I P

4

OTIS TAYLOR
BLUES OV Ý KOU Z E L N Í K
FOTO ARCHÍV / STACEY MOORE

Otis bez kytary

Taylor s kytarou

Je to zvláštní, ale i ve druhém století existence blues může tahle prostá, lidová hudební forma ještě pořád sloužit coby východisko pro nová a naléhavá sdělení. A to dokonce v té nejjednodušší podobě. Na scéně se přitom vynořují tvůrci schopní pracovat s čistými bluesovými prostředky zcela neotřele. Jedním z nejvýraznějších je Otis Taylor, multiinstrumentalista, zpěvák a autor, jehož můžeme poprvé u nás slyšet tento pátek 16. března na šumperském koncertu Echo Blues Alive, kterého se účastní ještě Luboš Andršt Blues Band se zpěvačkou Reesie Davis, ASPM Jana Spáleného a olomoucká skupina Bluesberg. Taylor ovšem není žádný nováček, za rok mu bude šedesát. Na chicagského rodáka, vyrůstajícího v Denveru, působil moderní jazz, který vyznával otec, i směs blues a gospelu, již poslouchala matka. Sám ale začal hrát na bandžo pod vlivem folkového hnutí. Nějakou chvíli zkoušel štěstí v Londýně (údajně s Tommym Bolinem, později zářivým kytaristou Deep Purple), ale prorazit se mu nepodařilo. I další snahy o hudební kariéru doma nevycházely a roku 1977 Taylor pověsil kytary a bandža na hřebík, foukací harmoniku uložil do nejspodnějšího šuplíku a věnoval se skoro dvacet let výhradně spořádanému živobytí starožitníka. Až mnohem později se nechal čas od času vylákat mladšími denverskými muzikanty k přátelskému jammování. Nakonec, když už to nikdo nečekal, se ale přece jen vrátil – s basistou Kennym Passarellim a kytaristou Eddiem Turnerem vytvořil originálně znějící kapelu. Došlo i na nahrávání a Taylora si všimla kritika. Teprve příchod ke

společnosti Telarc mu však otevřel cestu vzhůru – hned první CD Truth Is Not Fiction (2003) bylo příslovečně průlomové. Podmračený muž, tváří tak trochu připomínající Antonína Dvořáka (!), na něm hraje zvláštní muziku. Hypnotické figury, harmonie ohlodaná na jediný akord jako u Johna Hookera, podmanivé vyprávění hlasem člověka, který zatraceně dobře ví, co říká, tíživé nálady vylehčované ozdobami strunných nástrojů, jež jako kdyby měli v rukou skuteční Afričané. A silná témata songů, jež Taylor v bukletu i dalších alb, Double V (2004) nebo loňského Definition Of A Circle, vždy stručně komentuje. Píseň vyjadřující obdiv ke švadlence Rose Parkerové, která se roku 1955 posadila v autobusu alabamského města Montgomery do sekce pro bílé a odstartovala tím vítěznou bitvu za zrušení segregačních zákonů (Rosa, Rosa). Anebo Shakie’s Gone – rodina otroků zoufale přemýšlí, jak se protluče po skonu její hlavy. V Be My Witness odmítá bílý soused dosvědčit, že není černý řidič původcem autohavárie. A tak dále. Historie Afroameričanů i jejich dnešní patálie jsou pro Taylora ústředním motivem tvorby. Ale solidarita s lidmi na okraji společnosti je širší – píseň Mexican Cowboy vypráví kupříkladu o mládenci, jenž se po ztrátě pracovního povolení musí vrátit domů. Podmanivý muzikant, který z primitivního blues jako kouzelník znovu vyčarovává nadmíru působivé věci, se teprve po padesátce stal respektovanou veličinou, skutečnou hvězdou své kategorie. Kterou přitom přesahuje ze všech stran.
ONDŘEJ KONRÁD

DK Š UM PE R K E C H O BLUE S A LI V E : OTI S TAYL O R ( U S )
FIALOVA 3 ; ŠUMPERK ; WWW.DKSUMPERK.CZ

1 6. 3 .

OBČAN PES
Surrealistická hříčka, kdy např. zesnulá babička převtělená do ještěrky rapuje večer svému
JAKUB KOHÁK FILMOVÝ REŽISÉR

vnukovi rady do života, medvídek bere drogy {thajského autora zřejmě inspirovalo svérázné dílko F. Renče}… A ještě je to celé muzikál! Doporučuji.

5

HUDBA

BUZZKILL

HOUMBOJ OV É N A P U NK ROC KOV É M TRI P U
v Plzni, Táboře a Strakonicích chutnat zatím poslední deska Buzzkill Driven By Loss? Záleží na tom. Legrace si určitě užijete s rychloprstými kluky dost, zvlášť když se do kytarové smršti zapojí dechová sekce a nad tím bude hřímat hlas průraznosti náboje vystřeleného z Lugeru. Ano, pan Matt Colmer patří k těm, kteří po srůstu ruky s kytarou šponují hlas do stavu hraničícího s hlasivkovou sebevraždou. Žíly na krku tak nabíhají i posluchačům. Přestávám tesknit po Rocket From The Crypt a čekám na díl Futuramy, kde si Buzzkill střihnou roli zábavní kapely pro zhejčkané snoby na výletním gigavznášedle. Snad to klapne. Co ty na to Matte Groeningu?
JAN KREJČA

Buzzkill (neplést s těmi, co v polovině devadesátých let vydávali u Alternative Tentacles) jsou chlápci z Leedsu, kteří vyrostli na punkové klasice, skáčku a psychobilly a kteří už hezkou řádku let poctivě křižují sály hospod ve Spojeném království. Ale místo toho, aby sklouzávali do líbivého pub rocku, při němž vřeští pivní primitivové, anebo si ujeli na mechanické taneční mašině jménem ska, valí mocně se cukající punkrock očkovaný psychotickými výpady. Krásu zeširoka pojaté jízdy, přelévající se přes korýtka se jmény The Jesus Lizard, Refused nebo The Sonics, objevil nejenom nezávislý label Iatde, ale také nadutci z New Musical Express, jež už asi přestávají bavit navoněné mršiny gothrockových teenage zjevů. Dobrá. A jak bude naživo divákům

POD LAMPOU, ORION, NA KŘEMELCE BUZZKILL (UK), EASTERN STAR
15. 3. DIVADLO POD LAMPOU ; HAVÍŘSKÁ 11 ; PLZEŇ ; WWW.PODLAMPOU.CZ 16. 3. ORION ; NÁMĚSTÍ FR. KŘIŽÍKA 496 ; TÁBOR 17. 3. KLUB NA KŘEMELCE ; STRAKONICE

15 .– 1 7 3 . 2 007

DA LŠ Í T I PY CAS TA C L U B F U -T U RI SM : DJ BUC M ASTE R D E L A CR U Z ( I S LAN D )
TRŽNÍ NÁMĚSTÍ 11 ; LIBEREC ; WWW.CASTACLUB.COM

16. 3. 2007

C . K. S OL N I C E A U T OP I LOTE + YUM I KO ( J A P )
BAZILIKA O.P.S. ; ČESKÁ 66 ; ČESKÉ BUDĚJOVICE ; WWW.BAZILIKA.CZ

1 7. 3 . 2 007

K LUB VE L B L OU D JOLLY JOK E R & P BU
U TŘÍ LVŮ 4 ; ČESKÉ BUDĚJOVICE ; WWW.VELBLOUD.INFO

1 7. 3 . 2 007

ES PR IT VE R M E U L E N (FR)
KOPECKÉHO SADY 13 ; PLZEŇ ; WWW.ESPRITPLZEN.CZ

1 9. 3 . 2 007

A NDĚL CAF E & M U SI C BA R –1 23 M I N
BEZRUČOVA 7 ; PLZEŇ ; WWW.ANDELCAFE.CZ

2 1. 3. 2007

HOUS E OF B L U E S SC OTT HE NDE RSON BL U ES BA N D ( U S )
ČERNICKÁ 10 ; PLZEŇ ; WWW.HOUSEOFBLUES.CZ

2 1. 3. 2007

V E S E L Á P Ř Í H O D A Z K U BY
Tři členové Drážďanské filharmonie – klavírista, basista a bubeník – si na kubánském turné střihli jam session se dvěma místními perkusisty. Jedni tam sázeli Mozarta, Bacha a Beethovena a druzí
PETRA KONRÁDOVÁ REPORTÉRKA REFLEXU

salsu a cha-chu. A publikum se mohlo zbláznit. Že ten model vtipně a na úrovni funguje i nadále, se můžete přesvědčit 20. 3. v pražské Akropoli.

DIVADLO

M E N U L I B O R A TA M P I E R A
LIBOR TAMPIER

6
F O T O A R C H Í V D I VA D L A F. X . Š A L DY L I B E R E C 6 X

REDAKTOR GENUS TV LIBEREC

PAVEL KOH OU T U B OHÝ V RA H
REŽIE: PAVEL PALOUŠ DIVADLO F. X. ŠALDY LIBEREC ; MALÉ DIVADLO ; ZHOŘELECKÁ 344/5 ; LIBEREC ; WWW.SALDOVO-DIVADLO.CZ ; PREMIÉRA 6. 10. 2006 ; NEJBLIŽŠÍ UVEDENÍ 16. 3. 2007 ; ZAČÁTEK 19:00

O tom, že se v české kotlině urodila spousta skvělých dramatiků, nikdo nepochybuje. Ale dostat svou hru na slavnou Broadway se zatím podařilo jen málokomu z nich. Pavel Kohout takový úspěch zaznamenal. Hra se jmenuje Ubohý vrah, a i když se hraje už čtvrt století po celém světě, u nás doma jsme ji ještě neměli mnoho příležitostí vidět. Kohout Ubohého vraha napsal už před pětatřiceti lety, jenže tehdejším ideologům se hra zdála málo optimistická, a tak putovala na dlouhá léta do šuplíku dramaturgů – tedy alespoň těch českých. Po zhlédnutí liberecké inscenace je nutné dát tehdejším cenzorům za pravdu. Opravdu to není zábava k popukání. Ale je to divadlo, které diváka strhne, zvlášť díky Davidu Punčochářovi v hlavní roli. Pokud máte rádi detektivky a nebojíte se, že vás herci v těsném kontaktu nakazí nějakou kapénkovou infekcí, vzhůru do divadla.

WOODY A L L E N P ROK LE TÍ NE FRI TOV É HO Š KO R P IÓ N A
REŽIE: PAVEL PALOUŠ DIVADLO F. X. ŠALDY LIBEREC ; MALÉ DIVADLO ; ZHOŘELECKÁ 344/5 LIBEREC ; WWW.SALDOVO-DIVADLO.CZ PREMIÉRA 2. 2. 2007 ; NEJBLIŽŠÍ UVEDENÍ 27. 3. 2007 ; ZAČÁTEK 19:00

Jestliže Češi na Broadway zatím jen stydlivě nakukují, Woody Allen je tam jako doma. Jeho trhlé příběhy neztrácejí přenosem z filmového plátna na divadelní prkna své kouzlo. Činohra Šaldova divadla se pod vedením Pavla Palouše pustila do komedie Prokletí nefritového škorpióna. Výsledkem je představení, jež spolehlivě pobaví, pokud ovšem patříte k příznivcům krále neurotiků. Jeho humor každému nesedí. Jen tak na zkoušku: usmíváte se při představě detektiva pojišťovacího ústavu, který v hypnóze vykrádá sejfy klientů a zamiluje se do své nesnesitelné šéfky? Jestli ano, pak nemáte nad čím váhat.

WILLY R U S S E L L P OK RE V NÍ BRATŘI
REŽIE A CHOREOGRAFIE: JÁN ĎUROVČÍK DIVADLO F. X. ŠALDY LIBEREC ; NÁMĚSTÍ DR. E. BENEŠE 184/22 ; LIBEREC ; WWW.SALDOVO-DIVADLO.CZ ; PREMIÉRA 23. 3. 2007

Na závěr jeden tip pro každého. Tenhle kus má sice teprve před premiérou, ale muzikál v režii Jána Ďurovčíka, to bývá sázka na jistotu. V Liberci už stvořil dva kasovní trháky (Malováno na skle a Donaha!) a teď se chystá na třetí. Muzikál Pokrevní bratři přinese atmosféru osmdesátých let a story dvou bratrů, nejlepších kamarádů, kteří o svém příbuzenském vztahu nic nevědí, dokud se nezamilují do stejné dívky a nechtějí si to mezi sebou jednou provždy vyřídit. Zápletka na první pohled jak z telenovely křížené antickým dramatem, ale asi na tom příběhu něco bude, když ho v londýnském West Endu hrají bez přestávky už od roku 1988.

L I N I E K R Á SY I
Román o homosexuálech, politice, sexu, AIDS, lásce a Anglii za vlády Thatcherové.
JAN STRÁNSKÝ MF DNES

Někdy se zdá zdlouhavý. Občas budete mít chuť mohutné literární popisy vedlejších figur, domů, obýváků, zahrad a vůbec všeho přeskočit. Nedělejte to.

7
F O T O R . Š ŤA S T N Ý / D I VA D LO J . K . T Y L A V P L Z N I – PAV E L K Ř I VÁ N E K / J O S E F P TÁ Č E K

DIVADLO

J IŘ Í VOS KOVE C , JA N WE RI C H, JA ROSLAV J EŽEK KAT A B LÁZEN
REŽIE, ÚPRAVA, DRAMATURGIE: MIROSLAV OŠČATKA ; VÝPRAVA: MAREK ZÁKOSTELECKÝ ; HUDEBNÍ ARANŽMÁ A NASTUDOVÁNÍ: PAVEL HORÁK ; CHOREOGRAFIE: JIŘÍ OUŘADA KLICPEROVO DIVADLO ; DLOUHÁ 99 ; HRADEC KRÁLOVÉ ; WWW.KLICPEROVODIVADLO.CZ PREMIÉRA 16. 12. 2006 ; NEJBLIŽŠÍ UVEDENÍ 28. 3. 2007 ; ZAČÁTEK 19:00

Po šestnácti letech se Klicperovo divadlo vrací ke hře Voskovce a Wericha Kat a blázen. Dokazuje tak, že forma hudební revue z českých divadelních scén ještě nevymizela. Navíc inscenace plná fantaskních a satirických prvků skutečně baví. Do hlavních rolí režisér Oščatka sice obsadil benjamínky hereckého souboru Vojtěcha Hájka (Melichar Mahuleno) a Jana Čížka (Gaspar Radúzo), právě tím ale dokazuje, že nemá strach polemizovat s věkem postav. Proč by mladí lidé nemohli glosovat nadčasový kontext? Revue plná barevných kostýmů a klasických písní Jaroslava Ježka opět zdůrazňuje všestranné nadání herců Klicperova souboru. Autor hudby Pavel Horák se představí se živou kapelou Popokatepetl Tequilla Band.
LUCIE FLAJŠMANOVÁ

K EN LUDW I G M Ě SÍ C NA D BUFFA LE M
PŘEKLAD: ALEXANDER JERIE ; REŽIE: JAN BURIAN ; VÝPRAVA: KAREL GLOGR ; DRAMATURGIE: MARIE CALTOVÁ DIVADLO J. K. TYLA ; KOMORNÍ DIVADLO ; PROKOPOVA 14 ; PLZEŇ WWW.DJKT-PLZEN.CZ PREMIÉRA 10. 6. 2006 ; NEJBLIŽŠÍ UVEDENÍ 14. 4. 2007 ; ZAČÁTEK 19:00

Hra je něco mezi konverzační komedií a fraškou. Už samotný text inscenaci hodně limituje, i když se herci snaží. Komedie o tom, jak slavná divadelní společnost bojuje se svým úpadkem, působí zastarale. Těžko si lze představit, že by se i jinému režisérovi než Janu Burianovi podařilo udělat z této hry skvost. O to víc mě pobavilo, když jsem si v programu přečetla, že Ken Ludwig byl za Měsíc nad Buffalem nominován na dvě americké ceny Tony Award. Tento autor na českých jevištích zabodoval především komedií Tenor na roztrhání, kterou můžete vidět například v pražském Divadle na Vinohradech.
KATEŘINA PROUZOVÁ

K . GÄR T N E R OVÁ , E . BRYLL M A LOVA NÉ N A S KL E
REŽIE: JIŘÍ SEYDLER ; PŘEBÁSNIL: JAROMÍR NOHAVICA ; JAZYKOVÁ SPOLUPRÁCE NA PŘEKLADU: RENATA PUTZLACHER-BUCHTOVÁ ; SCÉNA: JÁN ZAVARSKÝ ; KOSTÝMY: TOMÁŠ KYPTA ; CHOREOGRAFIE: VLADIMÍR KLOUBEK ; DRAMATURGIE: MARTIN FAHRNER VÝCHODOČESKÉ DIVADLO ; U DIVADLA 50 ; PARDUBICE ; WWW.VCD.CZ PREMIÉRA 3. 2. 2007 ; NEJBLIŽŠÍ UVEDENÍ 20. 3. 2007 ; ZAČÁTEK 18:00

Režisér Jiří Seydler vsadil na folklórní pojetí muzikálu. Představení je stylizováno do vyprávění lidových „kronikářů“. Některé scény herci přehrávají a divák má dojem, že to, co vidí na jevišti, je zprostředkovaná historka. Malované na skle nemá výraznou dějovou linku, příběh se odehrává v textech písní, herci toho moc nenamluví, o to víc tančí. V hlavní roli alternují Josef Pejchal a hostující Ladislav Špiner. Jsou to naprosto odlišné typy, jak fyzicky, tak i herecky a pěvecky. Už to je důvod vidět obě varianty. A jestli máte chuť na divadlo v exteriéru, počkejte na červen, kdy se muzikál přestěhuje na hrad Kunětická hora u Pardubic.
KATEŘINA PROUZOVÁ

L I N I E K R Á SY I I
Hollinghurstovu Linii krásy jsem dočetl před měsícem a až teď mi dochází, oč vlastně šlo.
JAN STRÁNSKÝ MF DNES

Myslím, že právě za náladu, kterou zprvu nevnímáte, ale s odstupem času vás okouzlí, dostal v roce 2004 Alan Hollinghurst Bookerovu cenu.

ART

M E N U M A R T I N A D O S TÁ L A
MARTIN DOSTÁL REŽISÉR A KURÁTOR

8
F OTO M I ROS L AV Z I K MU N D A J I Ř Í H A N Z E L K A / A R C H Í V G A L E R I E X X L / C A N D I DA H Ö F E R

DŮM UM Ě N Í OD ST U P A BLÍ Z KOST / DI STA N C E A N D PROXIMI TY
TEL. 386 360 539 ; WWW.MKDCB.CZ ; OTEVŘENO DENNĚ MIMO PO 10–13, 13:30–18

DO 7. 4 . 2 007

NÁMĚSTÍ PŘEMYSLA OTAKARA II. 38 ; ČESKÉ BUDĚJOVICE ;

Německá fotografie má v současném vizuálním světě skvělou pozici, jména jako Andreas Gursky, Thomas Struth, Thomas Ruff či Candida Höfer magnetizují nejenom zástupy diváků nejprestižnějších galerií, ale také zástupy sběratelů, kteří za jejich díla utrácejí stovky tisíc eur či jiných pevných měn. Tito a další autoři se nyní objevují na prověřené výstavě současné německé fotografie, koncipované jako svého druhu pocta jejich pedagogům, fotografujícímu páru Hille a Berndovi Becherovým. Kurátor Domu umění Michal Škoda pokračuje v mimořádně náročném programu svého architektonicky čistého výstavního prostoru.

GALER IE XXL T OM ÁŠ P OLCA R: UZ LE + R ETR O S PEKTI VA
OTEVŘENO PO–PÁ 10–17

DO 28. 3. 2007

ŘÍČNÍ 756 LOUNY ; TEL. 415 653 279 ; WWW.GALERIEXXL.INFO ;

Louny jsou proslavené Benediktem Rejtem, Zdeňkem Sýkorou a tamější státní galerií, pro kterou tak náročně zrekonstruoval nevyužívaný prostor architekt Emil Přikryl. Kdykoliv se tam dostanu, bývám tam jediným návštěvníkem. Obdiv tedy zaslouží privátní aktivita, která již více než tři roky udržuje Galerii XXL v provozu. Jejím nemalým úsilím se tak objevuje v tomto vyprázdněném kraji současné umění. Nyní v prostorách galerie vystavuje Tomáš Polcar, absolvent Akademie výtvarných umění, kde v 90. letech prošel ateliéry Huga Demartiniho, Aleše Veselého a zejména Milana Knížáka. V tu dobu o sobě dával docela dobře vědět, nyní po určité pauze vystavil součet svých obrazů, objektů, fotografií i textů.

V ÝC HOD OČ E S KÁ GA L E RI E HA NZ E LK A A Z IKMU N D - F O TO G RAF IE
TEL. 466 510 003 ; WWW.VCG.CZ ; OTEVŘENO DENNĚ MIMO PO 11–18

D O 1 5 . 4 . 2 007

DŮM U JONÁŠE ; PERNŠTÝNSKÉ NÁMĚSTÍ 50 ; PARDUBICE ;

Hanzelka a Zikmund jsou jistě známá značka. A to nejen pro generaci dnešních seniorů, pro které byly hrdiny jejich klukovských snů, sněných v hrdém poválečném Československu. Cestovatelská dvojice rajzovala po světě, psala knihy, testovala Tatrovku, natáčela filmy a hojně fotografovala. Vzniklé fotografie většinou záměrem a kvalitou nepřekročily rámec dokumentárního záběru, jejich exotická dobovost a sociální rozměr však dodneška přitahují pozornost publika.

POKUD POJEDETE DO BERLÍNA,
... zastavte se v Prezlauer Bergu v kavárnách Weinerei. Nalévají dobré víno.
MICHAL PĚCHOUČEK UMĚLEC A KURÁTOR

Můžete pít a jíst, kolik chcete, a zaplatit také, kolik chcete. Z neznámých důvodů tam není narváno, obsluha je milá a podnik prosperuje. Přísahám.

9
FOTO KRIŠTOF KINTERA 2X / MICHAL KOLEČEK

ART
D O 3 1. 3. 2007

GALER IE E M I L A F I L LY DOBRODRUŽ STV Í BA R V Y

VELKÁ HRADEBNÍ 19 ; ÚSTÍ NAD LABEM ; WWW.GEF.CZ ; OTEVŘENO ÚT–PÁ 10–13, 14–18; SO 10–14

Výstava je pokračováním cyklu rekapitulujícího vývoj lokální výtvarné scény od konce 50. let 20. století až do současnosti. V jejím rámci se představuje malířská a grafická tvorba Jaroslava Brožka spolu s díly mladší generace ústeckých výtvarných umělců, Martina Koláře, Martina Mrázika, Miroslava Rovenského, Jana Řezáče a Jana Veselého. Dominantní linii celé výstavy tvoří Brožkův malířský cyklus Systematický výzkum barevného čtverce doplněný autorovými civilistními kresbami a grafikami z přelomu 50. a 60. let. Pro ústecké kulturní milieu je profesor Brožek nepostradatelný nejenom svým výtvarným názorem a vysokoškolským výtvarně-pedagogickým působením, ale též vědeckými aktivitami v oboru teorie barvy. V době tuhé normalizace vydal pod krycími jmény důležité odborné i popularizační publikace. Vedle titulů Barva a obraz (1980) a Dobrodružství barvy (1983) to byla především kniha Jak namalovat krajinu (1978). Pro ústecký region má zvláštní význam souhrnná publikace Výtvarné Ústí / Kronika výtvarného života v Ústí nad Labem ve 20. století (1998), která zůstává zatím nejrozsáhlejším zpracováním historie výtvarné kultury v Ústí nad Labem. Ostatní vystavující umělci jsou absolventy katedry výtvarné výchovy ped. fakulty ústecké univerzity. I pro ně se fenomén barvy, mimo jiné i pod Brožkovým vlivem, stal nosným tématem výtvarného díla.
MICHAL KOLEČEK

PR A ŽS K É T I PY K A R LÍN S T U D I OS V Í T SOUK UP – A RM Á DA P R O R EPU BL IKU
KŘIŽÍKOVA 34 ; PRAHA 8 ; WWW.KARLINSTUDIOS.CZ ; OTEVŘENO ÚT–NE 12–19

D O 1 8. 3 . 2 007

Svět nejrůznějších reálných i fiktivně komiksových hrdinů se na nás sápe z pláten Víta Soukupa. Tento ležérně expreso-impresionistický magorismus je plnohodnotně funkční i v této nemalířské době. Superman i tálibánský mučedník, Johanka z Arku, rozliční rytíři, Indiáni, ti všichni reflektují hodnotovou ambivalenci současného světa a odkazují na podvědomou víru ve vůdce, který nás vyvede z područí temných sil a ukáže nám nakonec tu správnou cestu k lepším zítřkům. Výstavě vévodí robustní socha Dartha Vadera (ne nepodobná soše Balzaka od Rodina), zachyceného v okamžiku rozhodování mezi světlou a temnou stranou síly.
KRIŠTOF KINTERA

FUT UR A PU N C T U M
HOLEČKOVA 49 ; PRAHA 5 ; WWW.FUTURAPROJEKCT.CZ ; OTEVŘENO ST–NE 11–18

D O 6. 5 . 2 007

Uvědomte si předem, že jít na skupinovou výstavu současného videoartu se vším, co to může znamenat, obnáší být srozuměn s tím, že jde o formu umění se zcela specifickým druhem percepčních požadavků na diváka, a tudíž taková výstava vyžaduje od návštěvníka unikátní druh pohroužení a nadstandardní dávku trpělivosti (alespoň dočasné), která hraničí až s oddaností a věrnou láskou k umění jako takovému. Zkuste si to – zklidněte se, musíte být v operačním módu „video-in“. Jinak to nemá cenu. A vypněte si, sakra, na hodinku mobil! Umělci oslovení kurátorem V. Magidem reprezentují konceptuální přístup k videu, které je pro ně povětšině jedním z více výrazových prostředků.
KRIŠTOF KINTERA

AŤ D O U D O H Á J E !
KRIŠTOF KINTERA VÝTVARNÝ UMĚLEC

Všichni odpůrci Kaplického knihovny a pro-radaristi s nima!

KNIHY

MENU KARLA VESELÉHO
KAREL VESELÝ

10
FOTO ARCHÍV

HUDEBNÍ PUBLICISTA

MONSTRKABARET FREDA BRUNOLDA ZA VŠÍM HLEDEJ DOKTORA ŽENU ...
152 STRAN ; 299 KČ

T I C H Ý SY N DI K ÁT

Debutový počin undergroundového vydavatelství Tichý syndikát Sloni v Marienbadu z roku 2004 byl originálním příspěvkem do žánru kolážového komiksu, u nás zatím nepříliš využitého. Jak se ukázalo, šlo vlastně jen o předehru. Druhý díl, Za vším hledej doktora Ženu aneb Další hra se slony, rozvíjí příběh rozkrývající fantaskní historii chobotizace z 50. let, a to samozřejmě přísně v intencích surrealisticky pojaté poetiky nesmyslu (fiktivní geniální myslitel Hermann Schlechtfreund osobně nás pozdraví v úvodu). Při luštění zamotané historie, ve které hrají svoji roli sny, převleky i překvapivá odhalení, vás napadne, že i my jako čtenáři jsem se možná stali obětí hypnotizačních schopností Freda Brunolda, šéfa Monstrkabaretu, anebo dokonce geniálního zločince Doktora Ženy. Až knihu dočtete, bude se vám motat hlava a budete mít pocit, že věci, jež dávaly smysl, už ho nedávají. Co jste ale také čekali od knihy, která končí nápisem Konec – Pokračování příště?

KY LE BAK E R O P Ů L NOC I Z E M ŘU
PŘEKLAD ŠTĚPÁN KOPŘIVA ; 64 STRAN ; 249 KČ

C R EW

Americký komiksový všeuměl a karikaturista Kyle Baker nepatří do hlubokého komiksového undergroundu (občas kreslí i pro populární DC Comics), nicméně jeho tragikomedie Why I Hate Saturn patří mezi kultovní díla grafického románu. V Česku zatím asi nejsme na jeho vážnější díla připravení, a tak nám musí v překladu stačit několik stripů s Kovbojem Wallym v časopisu Crew a sedm let stará groteska O půlnoci zemřu. Hlavní hrdina Larry se na silvestra 1999 ocitá ve víru bláznivých událostí, na jejichž počátku byl jeho neúspěšný pokus o sebevraždu. Dívka, kvůli které se chtěl zabít, ho nakonec přece jen miluje, ale pokud Larry do půlnoci nenajde protilék na prášky, jež spolykal, bude tato noc jeho poslední. Poznávacím znakem Bakerova stylu je umístění textu mimo obrázky, což přináší neobvyklý zážitek sekvence „němých“ políček, jejichž ozvučení je až druhotné. Crew má prý s Bakerem velké plány, těšme se tedy na další počiny osobitého autora.

LEWIS T R ON D H E I M Z E M Ě TŘÍ ÚSM Ě V Ů / A P O KALYPTICKÉ PŘ ÍB ĚH Y
PŘEKLAD SOŇA SLADKÁ ; 100 STRAN ; 200 KČ

MOT

Vydavatelství Mot si za šest let existence vybudovalo renomé české jedničky v oboru experimentálního komiksu. Kromě překladů už vydávají i české a slovenské pokusy, pro domácí scénu ale udělali úplně nejvíce vydáním mistrovských děl nezávislého evropského grafického románu (bande dessinée, chcete-li), jako byla díla Pixy nebo Padoucnice, jejhož dokončení se prý dočkáme už letos. Jedním z jejich „kmenových“ autorů je i Francouz Lewis Trondheim, jehož komiksy připomínají na první pohled fantastické příběhy pro děti. Raději jim je ale číst nedávejte, zvířátka a další roztomilá stvoření zde řeší se směsí cynismu a absurdního humoru otázky po smyslu existence. Nejinak to je i v albu na sebe navazujících stripů Země tří úsměvů / Apokalyptické příběhy, které v češtině vycházejí ve druhém vydání (na rozdíl od prvního hlavně na lepším papíře a v lepší vazbě). Trondheim v roce 2004 ohlásil odchod do důchodu, což ovšem v jeho případě znamená, že jen o trochu omezil chrlení svých nových děl. V zásobě je pro další české překlady materiálu na celé roky.

L Z E S Q U AT T I N G Z A Ř A D I T M E Z I E X T R E M I S T I C K Á H N U T Í ?
Tuto a další otázky si klade Vlastimil Růžička, autor publikace Squaty a jejich revoluční tendence, kterou vydalo začátkem roku nakladatelství Triton. Autor shromáždil do dvousetstránkové knížky
MILAN MIKULÁŠTÍK GUMA GUAR

široké spektrum informací – od pokusů o oficiální definicí extremismu přes policejní dokumenty až po rozhovory se squattery a politickými aktivisty nebo barevnou fotografickou přílohu.

11

D E S I G N K N I H Y P O H L E D E M M I C H A L A R Y D VA L A

KNIHY

MICHAL HVORECKÝ: PLYŠ
R EA DING I S SE X Y – UM BE RTO E C O*
FOTO TOMÁŠ TESAŘ

Nesmíte připustit, aby si lidé mysleli, že to, co pro ně děláte, by mohli dělat také, kdyby na to měli čas – Aleš Najbrt. Kniha je dnes především spotřební zboží, to je triviální fakt. Podobně jako hudební formát mp3 odkázal CDs s booklety do říše nekonzumovaného grafického designu, pomalu poznáváme, že i texty se obejdou bez nákladných a rozměrných knih. Přes ideál krásně vytištěné krásné knihy téměř nevnímáme aktuální situaci; očekávání skladného, levného, a tedy snadno rozšiřitelného prohlížeče, tzv. ebooks, běžného textového či pdf souboru, který zřejmě radikálně promění knižní distribuci, tak jako nedávno tu hudební iPod. Pro GDs to bude svého druhu požehnání, knihy již dnes vznikají na monitorech a vlastně i pro monitory a jejich tištěná podoba je jen jakousi lowendovou verzí, bez schopnosti nést nuance digitálních technologií. Tištěné knihy pak mohou zřetelně deklarovat svůj bibliofilský a exkluzivní statut, bez nutnosti tvářit se jako neknihy, iPod či tyčinka Snickers. Michal Hvorecký: Plyš, GD ReDesign. Edice Labyrint Fresh je u nás ojedinělým pokusem nabízet literaturu jako řadu cool výrobků s marketingovou strategií pro jasnou

cílovou skupinu. Fresh tak vystupuje z bezpečné zóny knižní kultury s její současnou ušlechtilou nudou a vydává se kamsi mezi Benetton a Nike. Vizuální radikálnost komerční komunikace je ale především fascinující, bulvár a porno jsou zde avantgardou svého druhu. Připomeňme si podobu návrhu Národní knihovny v Praze Jana Kaplického, nazelenalou chobotnici z japonských mang, vedle které prostě neobstojí vážná, tradiční architektura. Design fasády jakoby neumožňuje srovnání, odmítá kontext, sugeruje jedinečnost. Plyš a s ním edice Fresh jsou krok od takové cesty, užívá sice prvky komerce, postrádá ale její vizuální razanci a bezohlednost k tradici. Ještě rozpoznáváme kánony klasické knihy, negativní vstupní stránky odkazující k odeonské edici Plamen, estétsky řešené vstupy kapitol nebo užití remaku písma RePublic, symbolu někdejšího Rudého práva. Tvary a barvy ale už ztratily své významy, jsou slupkami a fragmenty bez jasného smyslu. Jsou produkty virtuálních her a takto je i vnímejme, resp. hledejme jejich nové významy. Tedy předpokládajme, že nějaké mají. *Claim edice Labyrint Fresh, nové edice pro nové texty. L ABY R I N T

MIC HAL H VORE C KÝ P LYŠ
EDICE LABYRINT FRESH ; WWW.LABYRINT.NET ; GD REDESIGN ; 220 STRAN ; 225 KČ

T I P Z Č E T BY
Většina spolužáků ve škole se jmenovala podle slavných značek. Byla to móda, když byli naši rodiče mladí. Mohli jste za to od firem dostat docela dost peněz, proto se rodiny předbíhaly. V kočárcích se to tehdy
MICHAL RYDVAL TEORETIK Z CAFÉ FRA

hemžilo miminky pojmenovanými podle aut, potravin, nábytku nebo parfémů. Děvčátka byla Lancia, Nivea, Novartis, Porsche či Mazda, chlapečkové Gucci, Evian, Hilfiger nebo Renault – M. Hvorecký: Plyš, str. 18.

CD
G UI BOR AT T O C H ROM OP HOBI A

12
KOM PA KT
Architektura a hudba mají hodně společného. Nicméně na to první se hůř tancuje. Zjistil to i brazilský producent Gui Boratto, skripta z architektury prodal a začal produkovat techno. Léta dělal studiového technika a producenta (Manu Chao, Garth Brooks) a vydával vinyly na malých labelech. Jeho LP debut už ale vypouští absolutní špička – kolínský label Kompakt. Boratto se svého oboru tak úplně nevzdal, třináct skladeb jeho desky je prý inspirováno zajímavými architektonickými úkazy a najdete mezi nimi i jednu věnovanou Praze (Mala Strana). Pokud od brazilského profesora čekáte bonga nebo latino rytmy, budete zklamáni, sází hlavně na syrový tech-house a schaffel (AKA beat, co zachránil techno), ale přes všechno to chirurgické pípání je to z nějakého záhadného důvodu „emo as fuck“ (excuse my French). Nejlépe je to slyšet v Beautiful Life, kde se (stejně jako v jeho dřívějším hitu Like You) potkává techno se synth-popem, a i když to má devět minut, stejně si to nakonec budete muset pustit znovu. Kompakt má další výborný příspěvek do katalogu, Jacques Le Cont a Villalobos nového konkurenta a my další důvod, proč nezanevřít na klubovou scénu. A ten název (=strach z barev) je čirá ironie, takhle zábavné techno album jsem neslyšel už věky. Album je k dostání v internetových obchodech: DJshop.cz, OKmarkt.cz nebo Audio3.cz.
KAREL VESELÝ
FOTO ARCHÍV

MIK A L I F E I N CA RT OON M OTI ON

U N I VE R SAL

Mika – to je tuzemská šunťácká kosmetika, žaluzie, galerie, doplňkový obchod pro vaši vinotéku a nově i popová hvězdička z Británie. Předtím takhle BBC předurčila slávu nudné cukrkandlové panence Corrine Bailey Rae, taky Mika svou rozkošnou přesládlostí trochu lepí. Protože je ale zábavný a rozjuchaně hopká z laciného osmdesátkového diska Scissor Sisters (Love Today, Relax [Take It Easy], Stuck In The Middle) na ironický revival Freddieho Mercuryho (hitovka Grace Kelly) nebo rozdováděné showmanství Robbieho Williamse, všechno mu to alespoň na chvíli odpustíte. Mika je jako balíček barevných gumových medvídků, z něhož si můžete vybrat orchestrální aranže, živé nástroje a bezchybný falzet, který má v každé písni v podstatě jinou barvu. Občas je největším kýčařem (estráda Lollipop), občas Jamesem Bluntem přetaženým smyčci, občas králem klasických beatlesovských odrhovaček. Chodící ovocné lízátko v lidské velikosti se promenáduje v brýlích Eltona Johna, Mika se směje, cinká a hraje si. Dětsky, dětinsky a naivně se tetelí, ale emotivnosti jiného roztomilého kluka Patricka Wolfa stejně nikdy nedosáhne. Dovádí s gospelovým sborem (Happy Ending), a kdyby byl Robbie trochu víc gay, zněl by přesně takhle. Deska Life in Cartoon Motion svým bláznivým pastelovým retro obalem připomíná perverzní kulisy Studia Kamarád nebo divadelní scénu z Básníků. Singl Relax (Take It Easy) drtí i Evropa 2. Miku si zamilujete. Problémem bude, že stejně jako každých sladkostí i jeho se časem přejíte.
MICHAELA HEČKOVÁ

A IR POC K E T SY M P H ONY

EM I

Air byli vždycky kapela pro holky. Být kluk a poslouchat je se vždycky vyplatilo. Air neměla děvčata ráda jen kvůli neodolatelným Beaujolais účesům a francouzským nosům Nicolase Godina a Jeana-Benoîta Dunckela. Ale i kvůli tomu, že všechny čtyři předchozí desky byly doopravdy skvělé. Chytré, čisté a přitom z nich čpěl prk příslibu něčeho horkého. Před skoro deseti lety se člověk mohl bát toho, že Air budou kapela jen jednoho hitu (Sexy Boy) nebo jedné desky (Moon Safari) – nestalo se tak. Ještě na tři roky starém Talkie Walkie se našly hymny, které sálaly stejně silně. Cherry Blossom Girl nebo Surfing on a Rocket. To všechno vám říkám proto, aby vám bylo stejně jako mně líto, že pátá deska Air je nezajímavá (kromě One Hell of a Party, kde hostuje Jarvis Cocker). Od první noty víte, že to jsou Air – a už od druhé noty vám v tom něco chybí. Pocket Symphony jsou drobky smetené se stolu. Výškrabek ještě přijatelných písní, které přetekly z minulých desek. Bez plynutí, bez příběhu. Badly Drawn Boy vydal před pár měsíci Born in the U.K. Od té doby jsem ho neslyšel. Nechtělo se mi. Pocket Symphony potká stejný osud. Stejně jako každou desku bez kouzla.
TADEÁŠ HAAGER

N O B O DY K N O W S
Nechtěl jsem prodávat zajíce v pytli, takže jsem se šel nejdřív kouknout a dost jsem čuměl.
BOUREK SPORTO

Tohle je kapela, o který jste si nemysleli, že existuje. Koupil jsem si i desku. Kissáci z Liberce, epochál. www.nobodyknows.cz

13
FOTO ARCHÍV

CD
K I LL R OC K S TAR S / STA R CAST I C
No tak asi takle: řikám Miles Davis, John Coltrane a King Crimson, začíná to smrdět. Přihazuju: progresívní rock. Málo. A co (ty vole!) jazz? ESO – a jestli jste dočetli až sem a ještě u vás doma nehoří, obdivuju vás. Nakonec kdybych to všechno u desky Deerhoof zmiňoval v hudební souvislosti, zapálil bych se radši sám. Já chci ale upozornit hlavně na myšlenkovej kontext – pro tuhle kapelu je stěžejní narušování zaběhnutejch hudebních principů a stereotypů, objevování novejch forem, pohrdání škatulkama. Tady se nedá mluvit ani o žánrový pestrosti, protože nic takovýho jako hudební žánry v jejich případě neexistuje. To, co je v jinejch případech klišé, u nich opravdu platí: pravidlo je jediný – žádný pravidla. Za deset let existence vydali Deerhoof osm alb a je to jako skok do vejšky, laťka se s každou deskou zvedá a i na novince Friend Opportunity se ani nezachvěla. Jestli znáte jejich starší věci, možná vás překvapí hned první tři skladby – patří totiž mezi to nejpřístupnější, co kdy udělali, i když jasnej trend k – v uvozovkách – poslouchatelnosti se v jejich novější tvorbě dá vysledovat, ale i to berte s rezervou. V devíti skladbách na vás vysypou za dvacet čtyři minuty materiál na tři desky, aby vás na konci podrobili testu věrnosti ve dvanáctiminutovým cajdáku. Otázka, kdo v týhle hře rozdává karty, je bezpředmětná. Buď na to přistoupíte, nebo jste bez šance. Friend Opportunity neni fádní guláš, mnohem víc pestrobarevný zeleninový rizoto anebo jogurt kostík s lentilkama. Charakteristickej infantilní zpěv se silnym japonskym akcentem, všudypřítomná hravost a nezaměnitelná poetika dělaj’ z týhle desky hudební Alenku v říši divů. Cokoliv se stane, je správně, ať je to sebedivnější. A je to s nima podobný jako s tim chlapíkem, kterej nedávno vyvraždil celou svoji rodinu a hájil se tim, že ho navedli mimozemšťani – ani Deerhoof byste tohle neměli uvěřit, moc dobře vědi, co a proč dělaj’.
BOUREK

DEER HOOF F R I E N D OP P ORTUNI TY

[ INZERCE

DIVADLO ARCHA 03/07 THEATRE
DIVADLO 17. A 18. BŘEZNA RÁJ SRDCE LABYRINT SVĚTA Mezinárodní divadelní projekt studentů z Polska, ČR a Slovenska v režii SKUTR. „Mozaika dechberoucích nápadů, oslava hravosti a vynalézavosti, při které divák trne strachy, upadá v úžas i propuká v nekontrolovatelný smích.“ Honza Dědek 27. – 31. BŘEZNA DIVADLO HUSA NA PROVÁZKU V ARŠE Pražské premiéry scénické revue Rozrazil (27.) a Morávkovy nové inscenace Velice modrý pták (28. a 29.), improvizační superliga Jiří Kniha hledá partnera (30.) a deset hodin s Dostojevským v Maratonu Sto roků kobry aneb Svlékání z kůže (31.) „Nereálnou atmosféru Morávek umí a jeho sen poskládaný z obrazů, pohybů i zvuků je z těch, které si pamatujeme dlouho po probuzení.“ Jana Machalická, hodnocení LN **** KONCERTY

21. BŘEZNA JABLKOŇ A HRADIŠŤAN Koncert a křest CD Best of Malá lesní. Jablkoň ponořená do Hradišťanu je nadlehčována silou, která se rovná váze Hradišťanu Jablkoněm vytlačené. 25. BŘEZNA JAN BURIAN – VELKÁ JARNÍ VESELICE Velká jarní veselice a oslava mládí s novou kapelou (Mikoláš Růžička a Gregory Finn). Jan Burian zároveň oslaví reedici dvou starších alb a pokřtí novou knihu rozhovorů. Hosté: Lenka Dusilová a Jiří Smrž. Speciální set: Kapitán Demo. 4. DUBNA TARANTULA PASSIONATA Jihoitalský etnovečírek s kapelou Aioresis, která hraje extatický styl Pizzica. Kromě toho i přednáška, taneční workshop a ochutnávka tradičních pokrmů.

XXX XXXXXXX

Xxxxx xxxx xxxx XX XX XXXXXX Divadlo Archa, o. p. s., je podporováno grantem Hlavního města Prahy.

Divadlo Archa, Na Poříčí 26, Praha 1 / www.archatheatre.cz

JANA XXXXXXX

xxxx xxx xxx x xxx xxxx. Divadla Archa: Hlavní partner

FREEX FILM

N A TA H U S PAT R I K E M L I N H A R T E M

14

PANORAMA

PA NOR AM A A L I AS STA RÁ PA NORA M A A LI AS S TA RÁ PAN ČA
F O T O A R C H Í V R E S TA U R AC E S TA R Á PA N O R A M A

Na Staré Panče potkáte staré pankáče ...

... i mladé pankačky

Restaurace leží na úpatí vrchu Doubravka. Tato hora s hradem v romantické manýře zrekonstruovaným v předminulém století je vedle mrakodrápku Boží prst a muchomůrkovité vodárny na Nové vsi jednou z teplických dominant viditelných jak z daleka, tak ze široka. Hrad i hora jsou jak tradice velí obklopeny aureolou tajemna. Vedle čarodějnice Běly, brutálně útočící na jinochy, nešťastné princezny Doubravky, která to z hradeb vzala po hlavě a upírů, již ku svým hradním pitkám jezdí po staré cestě začínající právě u Staré Panči, se v hoře skrývají rytíři, kteří prý městu a národu pomohou, až budeme mít evropskou ústavu. Restaurace je ideálním místem odpočinku a střebodem výletů na hrad, hvězdárnu nebo do nedalekých vsí. Pokud nechcete v parných dnech sedět v provozovně, můžete si vybrat stůl pod letitými buky a kochat se panoramatem, pozorovat lázeňské manžele, kteří se ještě zrůžovělí prožitým vzrušením vypotáceli z třešňovky, nebo se jen tak dívat do lesa, jenž – a to vám slibuji – za příznivých podmínek připomíná Fangorn z Pána prstenů. Ušatí elfové tu sice neběhají, ale několikrát a to i v samotné Panoramě byli pozorováni záhadně oživlí skřítci Střapeček a Metlička, které si pamětníci pamatují ze starších čísel Čtyřlístku a Sluníčka. Jsem si jistý, že při dobrém pivu a nejnižších cenách griotky a curaçaa, jaké

pamatuji, určitě něco z toho zvládnete. Zatímco na hradě se za teplých měsíců pořádají slavnosti a dělbuchy, zkrátka chléb a hry pro lid, v podhradí, tedy na Staré Panče se po celý rok pořádají koncerty. V poslední době se tu vedle fyzického básníka Petra Váši předvedly kapely Radost, Slobodná Európa, Vyžvejklá Bambule … Leč milovníky i odpůrce alternativní scény varuji, není to pravidlem. Jistého pošmourného listopadové dne jsme s kamarádem doufali, že nám na rokotéce pustí Strange Love a něco smutnýho, ale na pódiu to live vařili lokální metaláci Der Schlack a Die Puppe. Tancovat v davu metalových holek je skvělá terapie pro notorické erotomany a násilníky. To jen na okraj. Panorama je skutečně zlatá loď a pokud zatoužíte ztéci Doubravku, dejte si tu pivo nebo limčinu ještě před cestou. Mají je dobře chlazené a Arabové na hradě prodávají děsivě zteplalé plechovky. Jestli zde vaří klasická jídla, nevím, ale nejspíš ano. V každém případě si můžete odskočit do lesa, kde rostou znamenitá jidášova ucha. Můžete si je dát rovnou k pivu anebo strčit do tašky a doma pak i s červy hodit do odpaďáku. To je vše, pokud se na Panoramu opravdu vypravíte, a není těžké ji najít, chce to jen šturm a nadšení, rozhodně si dejte zdejšího šklebeňoura s hořčicí. Opravdu ujde.

T EPLIC E R E S TA U RAC E / ROC K C LUB STA R Á PA N O RAMA
U DVORCŮ 1518 ; TEPLICE ; WWW.RCPANORAMA.COM

PATRIK LINHART SPISOVATEL

Jestli zde vaří klasická jídla, nevím, ale nejspíš ano. V každém případě si můžete odskočit do lesa, kde rostou znamenitá jidášova ucha.

Napiš SMS ve tvaru: PICT EX KÓDTAPETY a odešli na 900 06 30
VYZVÁNĚCÍ MELODIE
Pošli SMS ve tvaru MEL EX KÓDMELODIE na číslo 900 06 30
ČESKÉ HITY 1970 Colorado Čas sluhů Don´t Be Stupid Dlouhá noc Holubí dům Hvězda snů Láska moja Mašinka Měls mě vůbec rád Písnička pro kočku Pro Elišku Spomal Tata Vítr ZAHRANIČNÍ HITY Boro Boro Boogie Woogie styl Big Muff Disco Inferno Finská píseň
FILMOVÉ MELODIE Horákovi Itchy & Scratchy Můj čas MASH Pojišťovna štěstí Růžový Panter Shrek 2 Spiderman 2 The Simpsons Theme Titanic Top Gun Tři oříšky pro Popelku Twisted Nerve-Kill Bill Ulice
400825 400893

TAPETY NA VÁŠ MOBIL

NOVINK

A

HLÁŠKY
Pošli SMS ve tvaru MEL EX KÓDHLÁŠKY na číslo 900 06 50
400888

426067 425938 438981 427384 426276 426049 428084 426080 426058 434186 427420 425964 437888 426295 429648 427288 438924 426389 427276 438937

400955

400969

401844

401850

402669

402761

TAPETY PRO PÁNY
Napiš SMS ve tvaru: PICT EX KÓDTAPETY a odešli na 909 06 30

Drahá, to jsem já, Tvůj manžel Dáme góla dáme! Haló, slyší mě někdo? Hej, přišla Ti zpráva Kde zase seš ( naštvaná manželka) První svahilsky zvonící mobil Starej mobil - zvedni to! Šéf volá Tady policie české republiky Tak to zvedni! Volám divocha Volám, zmáčkni zvednout

437254 437978 437270 437984 437998 438038 438042 437435 438043 438045 437509 437512

401679

401685

402029

402045

REÁLNÉ ZVUKY
Pošli SMS ve tvaru MEL EX KÓDZVUKU na číslo

900 06 30

402138

426767

428213

428199

Animace
400501

Napiš SMS ve tvaru PICT EX KÓDANIMACE a odešli na 900 06 30

438917 438919 436223 428063 427229 426011 426163 426168 436504 425972 426041 426053 435499 436577

400502

400519

400538

!!! Ještě větší výběr tapet, her a melodií na www.erika-as.cz !!!
Pro ověření kompatibility s vašim mobilem a informaci o zaslání počtu sms pro Java hru pošlete sms ve tvaru: LZEmezeračíslokódu vybraného produktu na číslo 900 06 03

TOP ZVUKY Bubny Dopplerův efekt Delfín Formule Klusající koně Krávy Kukačkové hodiny Lesní říčka Mořské pobřeží Netopýři Orgasmus Páv Ptáci v džungli Sanitka Starej telefon Velrybí zpěv

400713 438902 400718 437664 437669 437652 438901 437681 438908 437687 428295 438906 437677 438897 438905 438910

Napiš SMS ve tvaru: JAVA EX KÓDHRY a odešli na 900 06 50
Provozuje: Erika, a.s., Na Příkopě 9-11, 110 00 P-1. Cena odesílané SMS na 900 06 30 a 909 06 30 je 30,- Kč, na 900 06 03 je 3,- Kč a na 900 06 50 je 50,- Kč. Java hry 1-3 SMS. Ceny jsou vč. DPH. WAP dle tarifu operátora. Infolinka: 245001113.